NUSK 59

Mladoboleslavská skupina III nepředstavovala institucionální středisko, které by zpracovávalo pouze tiskařskou produkci jednoty bratrské. Nelze však přehlédnout, že několik nářadí bylo registrováno též ve skupině I. To zakládá hypotézu, že nemuselo jít o organizačně (živnostensky) samostatnou výrobní jednotku, nýbrž o knihvazače těžící ze společného konfesijního a uměleckého názoru a přerušovaně užívající nějaké charakteristické nářadí. Na všech exemplářích, které jsou skupině III dnes připsány, se stereotypně opakují dvě tradicionalisticky pojaté plotny: vpředu Povýšení hada NUSK P 000 297, poslouživší Nuskovi při volbě označení, a vzadu Abrahámova oběť NUSK P 000 264. Domněnce o programovém profilu této skupiny odpovídá slohové pojetí pátého (1588) a čtvrtého dílu Kralické bible (1587), který byl v mladoboleslavské skupině IV vybaven dvěma novátorskými plotnami NUSK P 000 320 a zvláště NUSK P 000 724, zatímco skupina III podržela přístup konzervativnější. Dle nemnoha exemplářů lze počátek dílny stanovit k roku 1582, kdy v kancelářské praxi počalo fungovat několik administrativních písemností. Rokem 1582 byla též uzavřena Kniha nálezů, na jejíž přední desku byl s největší pravděpodobností dodatečně vytlačen letopočet 1610. Dle dnešních znalostí konec dílny nastal už roku 1601, kdy vznikly vazby pro lyonské tisky z let 1540 a 1542.