Projekt

Archiv Bohumila Nusky

Databáze NUSK zpracovává archiv prof. Bohumila Nusky (nar. 1932). Archiv vznikl z terénního výzkumu původem českých knižních vazeb 16. století, který Bohumil Nuska prováděl od jara 1955 do roku 1962. Zajímal se o slepotisk a kování na vazbách rukopisů, prvotisků a starých tisků, které ležely v pražských a mimopražských paměťových institucích (archivy, knihovny, muzea) a ve svozových fondech (klášterní knihovny). Archiv obsahuje na deset tisíc tužkových frotáží vazeb. Bohumil Nuska stihl velkou část archivu roztřídit dle dílenského původu a asi 60 % vypreparovat do ikonografických alb neboli obrazového přehledu slepotiskového nářadí. Dílny pojmenoval, avšak jejich lokalizaci ani časové ukotvení neřešil. V průběhu budoucích šedesáti let z kapacitních a osobních důvodů k soubornému publikování nedošlo. V roce 2016 byl archiv formou daru předán Severočeskému muzeu v Liberci. Téhož roku došlo k prvnímu zveřejnění malé části archivu, kdy byla na Manuscriptoriu vyvěšena ikonografická alba nářadí, ovšem více pro reklamu než vědecké využití.¹

 

1 Nuska, Bohumil: Album obtahů charakteristického nářadí českých renesančních dílen – I. díl. Severočeské muzeum v Liberci, inv. č. ST 1952. Album obsahuje 1 005 naskenovaných válečků. [přístup 17. července 2022]; Nuska, Bohumil: Album obtahů charakteristického nářadí českých renesančních dílen – II. díl. Severočeské muzeum v Liberci, inv. č. ST 1953. Album obsahuje 264 naskenovaných kolků, 545 ploten a 181 supralibros. [přístup 17. července 2022].

 

Projekt NAKI – řešitelský tým

Nuskův archiv byl digitalizován a vědecky zpracováván během let 2020–2022 s podporou ministerstva kultury ČR (NAKI II DG20P02OVV016). Uživatelsky přívětivá česko-německá databáze nese na počest sestavovatele archivu označení NUSK. Příjemcem projektu se stalo konzorcium litomyšlské Fakulty restaurování Univerzity Pardubice (dále jen UPCE) a Severočeského muzea v Liberci (dále jen SČM):

Radomír Slovik, vedoucí projektového týmu UPCE
Podílel se na přípravě specializované veřejné databáze, na kritickém katalogu k výstavě a na restaurování exemplářů určených pro výstavu. Je autorem certifikované metodiky.

Petr Voit, člen projektového týmu UPCE
Autor ideového zadání a vedoucí etapy zaměřené na vznik specializované veřejné databáze. Byl odpovědný za terminologickou unifikaci popisů nářadí veřejné databáze a je autorem Galerie motivů. Podílel se na kritickém katalogu k výstavě.

Jiří Černý, člen projektového týmu UPCE
Odpovídal za německojazyčné výstupy projektu, podílel se na naplňování veřejné databáze.

Rostislav Krušinský, člen projektového týmu UPCE
Doplňoval specializovanou veřejnou databázi o odbornou literaturu, citace a odkazy. Podílel se na popisu digitalizátů.

Jiří Glonek, člen projektového týmu UPCE
Prováděl komparaci nářadí (kolků, válečků, ploten) s německou databází EBDB. Podílel se na popisu digitalizátů.

Petr Horák, člen projektového týmu UPCE
Jako IT specialista a programátor byl odpovědný za technické nastavení veřejné databáze a specializované mapy.

Rada Velebilová, člen projektového týmu UPCE
Jako designérka byla odpovědná za grafickou podobu veřejné databáze, specializovanou mapu a Galerii motivů.

Diana Janečková, studentka FR UPCE
Vytvořila grafické nákresy slepotiskových kompozic. 

Petra Šťovíčková, vedoucí projektového týmu SČM
Odpovídala za přípravu obtahů k digitalizaci a přípravu specializované mapy. Podílela se na popisu digitalizátů a na výstavě s kritickým katalogem.

Anna Kašparová, členka projektového týmu SČM
Podílela se na přípravě specializované veřejné databáze, na digitalizaci obtahů a na specializované mapě. Odpovědná za výstavu a kritický katalog k výstavě.

Milan Svoboda, člen projektového týmu SČM
Podílel se na přípravě veřejné databáze popisem heraldických supralibros. Spolupracoval na výstavě s kritickým katalogem.

Lenka Tichá, knihovnice SČM
Pracovala jako dokumentátor, podílela se na digitalizaci obtahů a na přípravě specializované veřejné databáze.

Sam Mikolášek, grafický designér
Autor grafické podoby kritického katalogu a výstavy.

Tereza Knoflíčková, studentka KH TUL
Pracovala jako dokumentátor. Podílela se na digitalizaci obtahů. Práce na inventáři Nuskova archivu v systému ProArchiv BACH.

 

Projekt NAKI – struktura

Veřejná odborná databáze je textově-obrazovou evidencí knihvazačského nářadí pro slepotisk (kolek, váleček, plotna) užitého na konkrétních exemplářích rukopisů, prvotisků a starých tisků, které v 16. století prošly knihvazačským zpracováním na území Čech.

Specializovaná mapa se zabývá časovou a územní lokalizací knihvazačských dílen působících na území Čech v 16. století. Poskytuje informace o řemeslném zázemí, náboženském profilu, mentalitě a síle čtenářských komunit v regionech a na úrovni kulturně-politických center. Obsahuje též vybrané nákresy kompozičního uspořádání českého slepotisku 16. století.

Certifikovaná metodika s názvem Metodika správného postupu při popisu knižní vazby českého původu a její slepotiskové výzdoby stanovuje na konkrétních příkladech historických vazeb pravidla, jak správně postupovat při odborném popisu slepotiskové výzdoby historických vazeb českého původu z 16. století.

Výstava Slepí svědkové doby se stejnojmenným kritickým katalogem (Liberec 2022) byla věnována prezentaci výsledků vědeckovýzkumného projektu. Výstava přiblížila jak samotnou řemeslnou technologii a její materiální zázemí, tak zasadila vývoj knihvazačského řemesla do kontextu doby. Zvláštní pozornost byla na výstavě i v katalogu věnována prof. Bohumilu Nuskovi.

 

Databáze NUSK

Originalita Nuskova archivu zůstala v databázi NUSK provždy zachována a až na několik výjimek nebyla kontaminována přístupem „de visu“. Tuto zásadu si projekt z personálních a časových důvodů nemohl dovolit. Tam, kde bylo třeba se od Nuskovy dílenské atribuce nářadí nebo od jeho bibliografických textů na frotážích zdůvodněně odchýlit, jsme zachovávali stejné postupy jako při kritickém vydávání starších literárních textů. Důležitá role proto připadla komentářům, jejichž jedna skupina se týká i dobových signatur exemplářů, které jsme v případě archivních fondů a některých mimopražských paměťových institucí stačili na dnešní stav upravit z kapacitních důvodů jen částečně. Dále upozorňujeme, že Nuskův archiv frotáží je místy početnější než dnešní databáze NUSK (kupříkladu činnost pražského knihvazače Kryštofa Meyšnara archiv dokumentuje skoro třemi sty tužkovými obtahy, ale v elektronické verzi jich s ohledem na únavný stereotyp dílny a vyváženost celého terénu figuruje jen sedmdesát osm, což pro představu úplně stačí). Databázi NUSK nelze totiž zaměňovat s generálním katalogem historického knižního fondu České republiky.

Petr Voit opatřil všechna slepotisková nářadí novými ikonografickými popisy, jejichž didakticky uspořádané stemma tvoří k databázi připojenou Galerii motivů. S použitím odborné literatury dále provedl identifikaci monogramů a dílenský fundus doplnil lokální a časovou charakteristikou. S její pomocí pro každou dílnu sestavil klasifikační heslo tegumentologicko-kunsthistorické povahy. Z této syntézy pak nejednou vyplynula nutnost změny Nuskova pojmenování knihvazačských středisek. Převážně metaforický princip ustoupil koncepčněji pojaté nomenklatuře, která odpovídá dílenské atribuci, nově doplněnému místu a času živnostenské činnosti (typickým příkladem je zavedení pomocných jmen Knihvazačů s německým nářadím nebo Knihvazačů rudolfínského okruhu).

 

Vyhledávání v databázi NUSK

Textové a obrazové informace se uživatelům zpřístupňují prostřednictvím Rychlého vyhledávání a Expertního vyhledávání. Zatímco první typ umožní dotázat se jen na motiv, typ nářadí (kolek, váleček, plotna) a jeho rozměry, Expertní čili podrobné vyhledávání je strukturováno do třech specializovaných modulů: NÁŘADÍ – DÍLNY – EXEMPLÁŘE. Poněvadž databáze NUSK neumožňuje průniky jednotlivých modulů, množství rešeršní polí bylo ve všech třech blocích projektováno značně široce (např. na motiv nářadí se lze dotázat ve třech různých kontextech). Kvantitativně obsáhlejší odpovědi se načítají postupně (na tuto činnost upozorňuje animovaná ikona knihvazačského nářadí). Součet odpovědí je zobrazen na posledním řádku rešerše. Údaje zobrazené v odpovědích červenou barvou lze proklikávat o úroveň níže.

Vaše dotazy ke správě a chodu databáze zasílejte prosím na adresu radomir.slovik@upce.cz.

Náměty k odborné části databáze zasílejte prosím na adresu petr@strahovskyklaster.cz.