Prof. PhDr. Bohumil Nuska, Csc., historik umění, kulturní historik a filozof, se narodil 5. listopadu 1932 v Českých Budějovicích. Vystudoval místní gymnázium a v roce 1957 úspěšně dokončil studium na filozoficko-historické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor dějiny umění a historie u prof. Emanuela Pocheho. Obhájil diplomovou práci na téma Česká renesanční knižní vazba.
Když poté nastoupil do Uměleckohistorického oddělení Severočeského muzea v Liberci, stala se mu slepotisková a zlacená výzdoba pokryvů knižních desek hlavním badatelským tématem na dalších dvacet let. Identifikaci knihvazačských dílen 16. a počátku 17. století prováděl na základě analýzy otisků nářadí přímo v terénu. Zaměřil se především na fondy Strahovské knihovny v Praze a na svozové depozitáře Památníku národního písemnictví, dále na krajské knihovny, muzea, galerie a farní, kapitulní i klášterní knihovny. Při průzkumu nevynechal ani městské úřady či archivy, kde objevil a popsal původní vazby na řadě úředních knih, které jsou dnes po převazbách již nenávratně ztraceny. Pro časovou náročnost a množství materiálu musel pominout paměťové instituce na Moravě. Výzdobu knižních desek jednotlivých svazků zachycoval pomocí tužkových obtahů, které vždy opatřil zkratkou instituce, signaturou, názvem svazku a datem pořízení. V rámci přípravy zamýšlených syntetických dějin české renesanční knižní vazby publikoval nejen řadu odborných studií k celkovému vývoji, ale i k dílčím otázkám oboru knižní kultury, a to mimo jiné i na stránkách sborníku Historická knižní vazba, který vydávalo Severočeské muzeum pod jeho redakčním vedením v letech 1962–1970. V roce 1965 zde vyšla stať Typologie českých renesančních knižních vazeb, ve které stanovil terminologii a metodiku slohového určování a datování knižní vazby. I když sběr materiálu a jeho soupis zůstal nakonec nedokončen, můžeme na vzniklý soubor frotáží pohlížet jako na cenné dokumenty hospodářského vývoje, náboženských poměrů a kulturní orientace Čech v 16. století.
Vedle výše zmíněného průzkumu se stejně intenzivně věnoval nejen osvětě a dohledu v oblasti restaurování a konzervace knižního a archivního materiálu, ale také ochraně a evidenci exemplářů určených k vývozu do zahraničí. Od sedmdesátých let pak svůj odborný zájem a badatelskou aktivitu zaměřil na výstavbu symboloniky a interdisciplinární studium, přičemž vycházel především z estetiky, kulturní historie a kulturní antropologie. Roku 1991 se stal zakládajícím členem katedry společenských věd Vysoké školy strojní a textilní v Liberci (dnes katedra filozofie), kde působí dodnes.
V oblasti literární tvorby debutoval svými texty v roce 1965 v časopise Tvář, v roce 1967 pak vyšly prozaické texty v nakladatelství Mladá fronta a v kulturně-historické revue Dějiny a současnost. Další tituly se dočkaly vydání až po roce 1989. V současné době Bohumil Nuska stále aktivně pracuje, a to především na dokončení románu Granátový náhrdelník.