NUSK 83

Nuska nářadí dílny označoval střídavě třemi způsoby "GF", "GK" a "GKF". Využil při tom monogramy na podobných válečcích s biblickými polopostavami: NUSK V 000 272 je značen GF a GK a k tomu ještě opatřen letopočtem 1562, NUSK V 000 273 má GF 1560, NUSK V 000 283 GK 1562 a NUSK V 000 277 je pouze datován 1567. Nevíme, zda jde o dva spolumajitele, anebo o iniciály rytce a vlastníka dílny. Haebler a EBDB nabízejí několik možností, ale žádné z našich nářadí nelze u evidovaných monogramistů verifikovat. Můžeme tedy připustit, že osoby skrývající se za iniciálami mohly být domácího původu. Kromě několika signovaných válečků se ve fundu nacházela ještě plotna NUSK P 000 426 s Juditou a nerozluštěným monogramem AP // VI // 1571. Nakonec dodejme, že dílna vlastnila signaturový kolek NUSK K 000 234 s iniciálami RM. Za situace, kdy povaha registrovaných monogramů není vyjasněna, bereme tento signet za základ nového pojmenování a vlastníka dílny označujeme Monogramista RM. Slepotisková výzdoba z jeho dílny byla levná, sériová a konzervativně laděná. Výjimku tvoří dva objemné chorální rukopisy, a to Kancionál jaroměřský (1566) a zejména Chotěšický graduál (1564) s barevnými otisky některých nářadí. Jednu z knih vázaných v dílně Monogramisty RM získal Marek Bydžovský z Florentina, ale akvizice byla sekundární a k lokalizaci dílny do Prahy mnoho nepomůže. Úřední knihy byly zadávány z Pardubicka, ale též z míst na západ od Prahy (Rakovník, Slaný). Několik nářadí pocházelo od pražského Adama a Knihvazače s německým nářadím III, avšak za důležitější oporu pro umístění dílny do Prahy považujeme skutečnost, že 11 % shromážděné produkce vytvořily tiskárny v metropoli (u regionálních dílen bývá objem bohemik menší, anebo chybí docela). Letopočty tlačené na vazbách tvoří pásmo 1560-1571, avšak letopočty vydání kontinuálně skládají o málo delší řadu 1559-1574.