NUSK 94

Nuska dílnu pojmenoval dle monogramu "MH" na válečku NUSK V 000 357 s biblickými motivy a na plotnách NUSK P 000 416 (Judita) a NUSK P 000 430 (Jáhel). Haebler všechna tři nářadí registruje, byť s drobnými odchylkami, a zároveň dodává, že monogramistův "Material mehr als eines Buchbinders enthält". K tomu se váže důležitý soud Nuskův, že iniciály MH jsou na obě plotny vyryté dodatečně. Jakkoli dílna využívala s největší pravděpodobností původem německé nářadí, u vlastníka nelze vyloučit český původ, a proto ho zástupně pojmenováváme jako Monogramista MH. Knihvazač patřil k lepšímu průměru, ale jeho umělecký názor byl značně konzervativní i v pokročilejší době, kdy se pražští řemeslníci a klienti zajímali o moderní koncept knižní vazby s dominantou ležící na volné ploše. Letopočty tlačené do předních desek tvoří souvislé pásmo 1565-1594, přičemž několik knih bylo vytištěno už v letech 1562 a 1563 a kniha s nejvyšším letopočtem byla vydána až roku 1601. Zakázky úředních knih přicházely z Liberecka a Českolipska. Lokalizaci do severních Čech potvrzují také knižní vazby pro Jana Mazance z Frymburka (rod vlastnil město Mimoň) a pro katolického faráře Valentina Frumalda (od 70. let 16. století farář v České Lípě, Dobranově a Brenné).