NUSK 11

Nuska dílnu pojmenoval emfaticky "Hubatý Luther" dle známé reformátorovy fyziognomie na válečku NUSK V 000 134. Je dosti pravděpodobné, že právě tuto dílnu eviduje EBDB w004406 jako neznámé knihvazačské středisko v Řezně, avšak bez bližší datace a na podkladě jediného exempláře (viz NUSK V 000 355). V Praze - kam dílna s ohledem na intelektuální typ klientely patřila - však paralelně působila ještě dílna knihvazače Jiříka, která měla s "Hubatým Lutherem" devět společných nářadí. Asi třetina fundu obou dílen se hlásí k pražským knihvazačům minulé generace: Mistru Práv českých,Monogramistovi MN a Rostlinné grotesce II (stále živou sounáležitost s pozdní gotikou dosvědčují zejména kolky ptáka sedícího na větvi, rolničky, žaludu, dále sošné figury na plotnách a válečky s vinnými ratolestmi). Jiřík i "Hubatý Luther" hájili stejný koncept výzdoby, v němž bylo použití plotny drasticky omezeno ve prospěch válečkových pásů. Abychom příbuznost obou paralelně působících dílen zvýraznili, Nuskovo označení "Hubatý Luther" měníme na Jiřík II. V jeho fundu se nachází několik datovaných nářadí. Letopočet 1539 se nachází na výše zmíněném válečku, rok 1540 je na dvou biblických válečcích (NUSK V 000 355 a NUSK V 001 205) a na válečku s křesťanskými Ctnostmi NUSK V 000 186. Pásmo letopočtů z impres tištěných knih, které prošly dílnou Jiřík II, je žel přerušované: 1532-1534, 1536-1546, 1548-1549, 1553, 1556, 1558, 1560 a 1561. Letopočty tlačené na knižní vazby tvoří pásmo 1540-1553. Dílna byla ve spojení s Janem st. Hodějovským, který sídlil na Řepici (okr. Strakonice). Kancelářské písemnosti se týkají různých regionů Čech (Hradec Králové, Rakovník, Vodňany) i Prahy, z níž však zaznamenáváme extrémní nedostatek tiskařské produkce (5 %).