NUSK 76

Nuska exempláře vázané v Broumově rozřadil do dílen "Broumov" a "Broumovský" (tato dílna však v Nuskově archivu obsahovala pouze nářadí, k nimž exempláře byly doplněny nově až v databázi). Mimo to mechanicky vytřídil ještě samostatné dílny "GG", "IP" a "PB", které ovšem s Broumovem nespojil. Tyto broumovské dílny spojujeme pod dvěma novými označeními Knihvazač s německým nářadím XVIII (ca 1539–1572) a Knihvazač s německým nářadím XIX (ca 1571–1585). Pak navázala etapa hojně užívající jak starší nářadí obou předchozích dílen, tak nový fundus, např. váleček s bezpříznakovými hlavami NUSK V 000 035. Váleček nese na štítcích iniciály GL (snad vratislavský knihvazač Georg Lencker) a iniciálu W (Vratislav). Plotna s Kristovým poprsím NUSK P 000 545 je značena monogramem IG (snad freiberský knihvazač Jakob Güntzel?). Na válečku s biblickými polopostavami NUSK V 000 346 přichází okolo roku 1602 nespojitá značka HK, situovaná buď do Norimberku, anebo Wittenberku. Tatáž písmena ve spojité podobě čteme na pěkném rostlinném pásu NUSK V 001 273, užívaném po roku 1614. Odhlédneme-li od signaturového kolku Jana Komora s týmiž iniciálami (NUSK K 000 235), pak se nespojitá značka HK objevuje ještě na výjevu Poslední večeře NUSK P 000 403 u pražského Mistra Kristových portrétů. S ohledem na výskyt třech posledně zmíněných monogramů, které Nuska nezohlednil, za provozovatele třetí etapy broumovského řemesla považujeme Knihvazače s německým nářadím XX. 70 % Nuskou registrovaných exemplářů uchovává klášterní knihovna v Broumově. Z nich 14 je vlastnicky (většinou prostřednictvím supralibros NUSK P 000 144) spjato s Wolfgangem Selenderem OSB, břevnovským opatem sídlícím 1602-1619 v Broumově. Letopočty tlačené na deskách tvoří pásmo 1594-1631. Evidence tisků vzniklých po roku 1618 se v Nuskově archivu pronikavě ztenčuje, přičemž nejmladší kniha byla tištěna až roku 1636 (pozdější sporadické projevy z let 1650 a 1691 považujeme už za tvorbu nástupců).