NUSK 12

Číslo dílnyNUSK 12
Vlastník dílny
  • Komor, Jan
Nuskovo původní označeníKomor, Jan, Krucifix ve věnci
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyPraha
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1561–1588]
Katalogizační poznámka

Jan Komor (Hans Kommor) pocházel pravděpodobně z Německa. Usadil se v Praze na Starém Městě pražském (zatím nejstarší povědomá zmínka pochází z roku 1564). Mezi lety 1581-1584 zastával úřad cechmistra. Asi třetina dnes známé produkce se týkala kancelářských písemností. Nejčastěji je zadávalo Staré Město pražské (zatím jen ojediněle byl evidován staroměstský znak NUSK P 000 740, který od 20. let 16. století prošel několika dílnami), ale přicházejí též vazby pro velkostatek Benátky nad Jizerou či Lysou nad Labem. Vedle kancelářských písemností stojí skupina asi 11 kancionálů a graduálů. Na přední desce Staroměstského graduálu je vytlačen text "Ian Komor 15 : kniharz : 65". Kromě tohoto nápisu užil Komor na graduálu ještě signet NUSK K 000 235 a čtyři válečky (NUSK V 000 117, NUSK V 000 214, NUSK V 000 290 a NUSK V 000 945), které se zhusta vyskytují i na jeho mladší a starší produkci. Dílnou Jana Komora prošlo kupříkladu nejméně 5 exemplářů Práv a zřízení zemských 1564, a druhý, třetí i čtvrtý jmenovaný váleček se vyskytl pokaždé. S ohledem na počet exemplářů a uniformitu výzdoby můžeme tedy uvažovat o masově produkovaných nakladatelských knižních vazbách. Ještě zřetelněji tuto praxi dokládá Češkova poučná knížka, zachycená však zatím jen jedním exemplářem. Hlavní rysy Komorovy tvorby, konzervativnost a uniformita, slábnou až počátkem 80. let 16. století, jak dobře ukazují manýristické nárožní výplně Věnčeku poctivosti 1581 a Evangelií a epištol 1588, pro něž (jediné) Nuska vykonstruoval samostatnou dílnu "Krucifix ve věnci". Nuska datoval Komorovy aktivity ca 1560-1584, kdy knihvazač přestal vykonávat úřad cechmistra, ale skutečností je, že letopočty vydání starých tisků, které jeho dílnou prošly, tvoří souvislé pásmo 1554-1582. Pak výkonnost dílny asi poklesávala (15861588). Kancelářské písemnosti z Pardubic a Rakovníka začaly fungovat 1561. Letopočty tlačené na knižních vazbách pocházejí z doby 1563-1586. Po pauze zaznamenáváme aktivitu ještě v 90. letech (např. 1598 a 1599), ale tuto etapu mohl realizovat už Komorův nástupce.

Literatura