NUSK 35

Nuska dílnu pojmenoval dle monogramu LH na válečku se Ctnostmi NUSK V 000 196 a na válečku s biblickými motivy NUSK V 000 347. Válečky stopujeme na tuzemské knižní produkci od 1575 a 1578, ale lokalizace původní dílny (Štrasburk?) je dle EBDB w004336 značně nejistá. V dílně Nuskou pojmenované LH se však na nářadích vyskytly i jiné monogramy. Neznámé iniciály DG (případně DG D) čteme na motivicky zajímavém válečku NUSK V 000 406, který v tuzemsku fungoval už roku 1571. Značka VG, patřící snad Valentinu Geyerovi z Jeny (1559-1585), provází váleček se Ctnostmi NUSK V 000 197 (v tuzemsku od 1574). Na plotně se Spravedlností NUSK P 000 456, která provází tuzemské knižní vazby z počátku 17. století, čteme monogram LB. Jeho tvar však značce zhořeleckého knihvazače Lorentze Brewnlinga, činného 1565-1611, neodpovídá (autentickou Brewnlingovu plotnu NUSK P 000 453 získal a od 1572 provozoval Knihvazač s německým nářadím XI). Jiná plotna NUSK P 000 509, vyskytující se v tuzemsku od 1582, nese monogram AV čili značku Andrease Vickera, který působil 1542-1592 v Lipsku. Jde o Melanchthonův portrét, k němuž se ve Vickerově dílně družilo signované vyobrazení Luthera NUSK P 000 511 (poněvadž tento Lutherův portrét už od počátku 70. let 16. století v Čechách otiskoval Knihvazač XI, k vytvoření páru posloužila jiná podobizna NUSK P 000 508 bez signatury). Nesignované válečky NUSK V 000 062 a NUSK V 000 388 se opírají o saskou heraldiku a váleček NUSK V 000 278 je datován letopočtem 1567. S ohledem na všechny výše jmenované indicie je namístě Nuskovo původní označení změnit na Knihvazač s německým nářadím XV. Tomuto Knihvazači připisujeme dalších šest exemplářů (265, 54 B 14, BCh II 35, BO I 17, BO IV 19 a BQ VIII 3), pro něž Nuska vykonstruoval samostatnou dílnu "Ukřižovaný panáček", použiv pro její označení plotnu s Kristovým ukřižováním NUSK P 000 353. Na zmíněných šesti exemplářích byly použity čtyři válečky shodné s "původním" fundem Knihvazače XV. Dílna Knihvazače XV se mohla nacházet v Jihlavě, poněvadž 77 % kancelářských písemností je spjato s tímto městem. Působnost dílny odvíjíme od válečku datovaného 1567 a od impres tisků s nejnižším letopočtem 1568 (letopočty tvoří pásmo 1568-1582, 1594-1599). Knižní vazby jsou datovány 1571-1601. Zatím se zdá, že následující etapa 1602-1616 mohla probíhat už v režii nástupců. Nelze vyloučit, že do dílny Knihvazače XV nebude v budoucnosti inkorporováno další uměle vytvořené středisko, které Nuska označil jako "Věnečník II".