NUSK 34

Číslo dílnyNUSK 34
Vlastník dílny
  • Knihvazač s německým nářadím XII
Nuskovo původní označeníL S
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyČechy severní
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1573–1621]
Katalogizační poznámka

Nuska označil dílnu monogramem LS. Haebler o iniciálách poznamenává, že "ein verhältnismäßig später Buchbinder in Betracht kommen". Na území Čech se monogramistou signované plotny s Juditou NUSK P 000 418 a Spravedlností NUSK P 000 732 vyskytují však už od roku 1573. Poněvadž EBDB tyto plotny ani monogram LS neregistruje, rýsuje se hypotéza, že některé exempláře pronikly také do Drážďan a Haebler je považoval za původem německé. Německý je též biblický váleček NUSK V 000 280, provázený monogramem TS. Haebler ho připisuje wittenberskému knihvazači Thomasi Saupemu a EBDB w004253 uvažuje o Ingolstadtu. Do dílny monogramisty TS patřily ještě plotny se Spravedlností NUSK P 000 448 a Lukrécií NUSK P 000 470 a efektní váleček s vějířovitými medailony NUSK V 000 173, leč ani jedno nářadí monogramisty TS není v Nuskově archivu doloženo exemplářem. Kvůli souběhu dvou monogramů vlastníka dílny označujeme jako Knihvazače s německým nářadím XII. Starší tisky se rokem výroby hlásí k době 1522-1590. Teprve poté v impresech sledujeme poněkud přerušovanou řadu letopočtů 1593-1597, 1600-1606, 1610-1611, 1614, 1617, 1619 a 1621. Nejnižší letopočet tlačený na desky je 1573 (Mainz 1566 a Nürnberg 1572). Nejvyšší letopočet je 1618 (Antwerpen 1593). S ohledem na nejmladší exemplář (Köln/R. 1621), který je v evidenci, nelze vyloučit, že pod označením Knihvazač XII se během téměř padesátileté činnosti skrývají vlastně dvě navazující dílny. První z nich by bylo možné dle kancelářských písemností lokalizovat do severočeského regionu (Česká Lípa, Frýdlant, Zákupy), k němuž se hlásili dílenští klienti Pavel Conopaeus nebo Valentin Frumald. Druhá etapa, otevírající se na sklonku 80. let 16. století, mohla být dle kancelářských písemností spojena s východními Čechami (Chlumec nad Cidlinou, Německý Brod). Tomuto zatím hypotetickému členění odpovídají výzdobné koncepty užité na datovaných vazbách. Se staršími letopočty (1573, 1575 a 1589) je spjatá plotna Judity, zatímco s mladším obdobím se pojí arabesková kartuše a zejména linkovaný rombus vyplněný květinovými kolky (1589-1621). Tuto starodávnou výplň zrcadla tou dobou u nás žádný jiný knihvazač neužíval.

Literatura
  • s. 419-420, 433, 434.
  • s. 62, 85, 112, 125, 141, 241, 247, 263, 265, 418, 435, 437, 438.