NUSK 64

Jak ukazuje obsahově různorodá produkce (např. dialog katolického pamfletisty Pěčky), dílna s názvem Kralice nad Oslavou nepředstavovala institucionální středisko jednoty bratrské, nýbrž komerční živnost, která obstarávala knižní vazby mimo jiné rovněž členům či sympatizantům této náboženské skupiny. Na rozdíl od názoru Ivana Vávry do kralické dílny soustřeďujeme specificky zdobené knižní vazby, jejichž zrcadla nejsou již rámovaná standardními válečkovými pásy. Namísto nich se užívá jednoduchá elegantní linka (drobný řetízek), kterou doplňuje pouze drobný květinový kolek (fleuron) diagonálně nasazený k nárožní partii. Dominantu obou desek tvoří oválná plotna s ornamentální či biblickou náplní. Tento moderní, efektní a přitom relativně levný (méně pracný) koncept praktikovala řídce také ivančická dílna II, např. u objednávky Jana Crucigera, avšak pro kralickou dílnu zdá se být zcela zásadní. Na rozdíl od všech středisek, která pracovala také pro členy a sympatizanty jednoty bratrské a mezi nimiž nářadí hojně putovalo, si kralická dílna zřejmě vystačila bez těchto posil a nic z ní nebylo předisponováno ani do Čech ani do Ivančic. Dílnu proto zcela hypoteticky umísťujeme do Kralic, poněvadž archeologickými nálezy je potvrzeno, že paralelně s Tiskárnou jednoty bratrské v této lokalitě fungovalo i knihvazačství. Navzdory nepatrnému počtu shromážděných exemplářů dílnu datujeme dle provozu Tiskárny (1579-1619), přičemž nejstarší zde vázaná kniha, o níž zatím víme, vyšla roku 1580. Kralické dílně nově připisujeme dva exempláře (ACh III 1 a M LXII), pro něž Nuska vykonstruoval zvláštní dílnu s názvem "Mandorly". Ve fundu měla totiž ornamentální plotnu ve tvaru výjimečné mandorly NUSK P 000 610, ale jiná nářadí se naopak shodují (NUSK K 000 546 a NUSK V 001 081). Kralický kancionál 1615 pocházející z této dodatečné skupinky je nejmladší tištěnou knihou, která kralické knihvazačství prozatím reprezentuje.