NUSK 80

Číslo dílnyNUSK 80
Vlastník dílny
  • Knihvazač s německým nářadím VII
Nuskovo původní označeníH S
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republika
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1571–1588]
Katalogizační poznámka

Nuska tuto českou dílnu pojmenoval "HS", což přivádí k mylné představě, že jejím vlastníkem byl zmíněný monogramista. Ten však měl dle Haeblerova zjištění pracovat ve Stuttgartu, a to ještě roku 1588. Hypotézu, že se během 80. let 16. století usadil v Čechách, neobhájíme, poněvadž drtivá většina jeho nářadí se na českých vazbách neobjevuje. Ještě důležitější je zjištění, že některé plotny značené HS přešly do Čech už dříve. Zde se poprvé objevily (možná ve dvou vlnách) na exemplářích tištěných 1571, 1572 a 1583. Šlo o Kristův křest NUSK P 000 325 a Kristovo ukřižování NUSK P 000 346. Vedle této Haeblerem evidované dvojice jsou monogramem HS značeny ještě plotny se Svatou Trojicí (NUSK P 000 188), párové plotny Ctností (NUSK P 000 414 a NUSK P 000 415) a konečně Kristův monogram s letopočtem 1570 (NUSK P 000 531). Proto pro českou dílnu, jejíž německé východisko v EBDB registrováno není (viz však EBDB w002984 kde se monogram ztotožňuje s Hansem Schnabelem činným ve Stuttgartu 1580-1595), volíme neutrálnější zástupné pojmenování Knihvazač s německým nářadím VII. Několik exemplářů neslo provenienční znaky moravských pánů (JK V 15, Kl 898 a II Cc 6), a proto je namístě uvažovat o Moravě jako alternativní lokalizaci dílny. Letopočty vydání exemplářů, které prošly touto katolicky orientovanou dílnou, tvoří nepravidelně obsazené pásmo 1571-1588. Osóriova kázání z roku 1622 musel evidentně zpracovat mladší knihvazač (snad s použitím starších desek?). Po 1588 část nářadí přešla na Knihvazače rudolfínského okruhu I, v jehož dílně evidujeme ještě Kristovo zmrtvýchvstání NUSK P 000 384 značené známým monogramem HS.

Literatura