NUSK 4

Číslo dílnyNUSK 4
Vlastník dílny
  • Monogramista MN
Nuskovo původní označeníM N
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyPraha
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1530–1556]
Katalogizační poznámka

Nuska dílnu pojmenoval dle shodných monogramů na válečcích NUSK V 000 010 a NUSK V 000 011 (o významu sovy na štítku viz VOIT 2020, s. 109). Zda má heraldicky vyhlížející nářadí NUSK K 000 231 sebeprezentační charakter, nevíme. Monogramista MN navazoval časově na Mistra Práv českých, ale jeho italsko-polský dominantový koncept renesanční knižní vazby posílil důrazným návratem k osvědčené rámové kompozici - srov. např. dva exempláře Bible české 1529 (34 B 1 a Theol 2° 49). Jak se zdá, dílna zpracovávala českou a zahraniční produkci ve vyváženém poměru. Exempláře Monogramisty MN mají v tuzemsku charakter velmi brzké hromadné nakladatelské vazby - srov. např. Missale Olomucense 1499 (2224, B Ia 1/15 nebo Hrádek). Totéž platí pro exempláře zemského a městského práva - srov. např. 65 D 2538, AB XII 21 nebo 54 B 28. Dvě plotny s portrétem krále Ferdinanda I. Habsburského NUSK P 000 516 a NUSK P 000 787 dávají tušit, že Monogramista MN mohl působit v Praze. Nuska aktivitu dílny ohraničuje léty 1534-1551, ale druhá ze jmenovaných portrétních ploten mohla vzniknout pro hromadnou vazbu už roku 1530 a váleček NUSK V 000 420 je opatřen letopočtem 1532. Nejnižší letopočet vytlačený na desky je taktéž 1532. Naopak exemplář Šúdova listáře byl tištěn v Praze až roku 1556. Letopočet 1556 je také nejvyšší, který byl na knižní desky vytlačen.

Literatura
  • s. 324-326.
  • s. 107-110.
  • s. 56, 72, 76, 104, 119, 140, 155, 160, 168, 170, 186, 187, 239, 243, 249, 250, 253, 268, 277, 308, 310-313, 323, 325, 328, 329, 458, 500, 592.