NUSK 5

Číslo dílnyNUSK 5
Vlastník dílny
  • Mistr Práv českých
Nuskovo původní označeníM P Č
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyPraha
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1521–1534]
Katalogizační poznámka

Ilse Schunkeová 1942-1943 patrně dle heraldické plotny NUSK P 000 740 knihvazače pojmenovala "Altstädter Meister" a toto zástupné jméno dodnes užívá EBDB w004175 (německá databáze eviduje i několik nářadí, které v Nuskově archivu chybí). Nuska nazval 1961 knihvazače dle rukopisného sborníku právních textů I F 23. Zda se Mistr Práv českých narodil ve Slezsku, anebo zda se v Krakově pouze vyučil, nevíme. O vazbách na Polsko však nasvědčuje přechod několika nářadí z krakovské anonymní dílny zvané Anna Selbdritt (EBDB w002477) nebo od krakovského monogramisty HA resp. z dílny Heiliger Olaf (EBDB w002481). Letopočty vydání starých tisků, které prošly dílnou, počínají ve velmi raném souvislém pásmu 1512-1520. Dle číslic vytlačených na přední desky jde však o mladší produkci, např. 1513/1522, 1518/1521, 1520/1522. Za prvotinu pokládáme polokoženou vazbu exempláře C 180, která má vytlačený letopočet 1521. Vedle vzpomenutého muzejního rukopisu I F 23 k juveniliím Mistra Práv českých můžeme jistě řadit též kodex 3280 napsaný roku 1522. Mezi prvotiny patří dále tištěné exempláře D I 11 a B II 74 J, které počátkem 20. let 16. století do Čech ve spolupráci s Lyonem importoval Anton Koberger. Jak dokládá exemplář 54 A 66, dílna se záhy napojila na pražskou tiskárnu Pavla Severina z Kapí Hory, založenou 1520. Na předním přídeští jiného exempláře AV III 34 se nachází vpisek, který NUSKA 1962a, s. 488 a NUSKA 1964b, s. 173 čte „Anno 1522 In die Stephani prothomartiris ff[eria] VI post Nat[ivitatem] Christi [26. 12.] liga[tus] p[o]lonis 11 gr. parvos“ čili tak, aby záznamem podpořil polský původ nebo polské vyučení Mistra Práv českých. Jak upozornil VOIT 2020, s. 65, je však možné, že inkriminované místo zní „liga[tus] plenus“. Vedle jihočeského Mistra dvou stylů byl Mistr Práv českých propagátorem rané renesance, která do zrcadla knižní vazby přivedla středovou plotnu a nárožní čtvrtkruhové výseče. Tento pokrokový koncept umenšoval výskyt pozdně gotické rámové kompozice. Nuska dílně Mistra Práv českých jako terminus ante quem stanovil rok 1533, ale exemplář R 1/18 byl tištěn v Kolíně/R. až 1534. EBDB w004175 datuje dílnu orientačně 1501-1600. Nuska některá nářadí Mistra Práv českých specifikoval dodatkem "Vinná úponka" (zpřesnění se opírá o NUSK K 000 684). K "Vinné úponce" však zařadil  exempláře tištěné po roku 1530/1534 a zdobené jak putujícím nářadím Mistra, tak i mladším nářadím. Exempláře "Vinné úponky" se nejčastěji hlásí do dílen nástupců Rostlinná groteska I, Rostlinná groteska II nebo monogramista MN.

Literatura
  • s. 324.
  • s. 469-493.
  • s. 132-186.
  • s. 94-106.
  • s. 9, 26, 29, 56-62, 70-73, 84, 103, 104, 107, 108, 111, 118, 119, 152-155, 160, 163, 185, 186, 190, 198, 199, 226, 241, 242, 249, 262-266, 269, 280, 285, 287, 289, 292-295, 300-319, 326-328, 330-333, 337, 338, 367, 500, 501, 544, 545, 557, 559, 561, 597.