NUSK 25

Roku 2020 bylo pro tuto dílnu do odborné literatury zavedeno pojmenování Mistr Kodexu Václava Dobřenského, a to bez povědomí o Nuskově starším názvu, vycházejícím z bezpříznakových hlav ve věncových medailonech na válečku NUSK V 000 054. Biografická data dílny jsou naprosto neznámá. Její umístění do Prahy lze podpořit kontaktem s Václavem Dobřenským nebo Markem Bydžovským, jakož i častým a kontinuálním přístupem k pražské tiskařské produkci Daniela Adama nebo Jiřího Černého. Dílna roku 1599 svázala mimo jiné Rejstřík novoměstského cechu krejčích, ale usuzovat z toho, že se nacházela na Novém Městě pražském, je předčasné. Nuska aktivity dílny položil mezi 70. léta a počátek 17. století. Zřejmě se opíral o párové portrétní plotny Martina Luthera (NUSK P 000 506) a Philippa Melanchthona (NUSK P 000 507), které nesou monogram SR 1571. Dle Naglera monogram patří wittenberskému knihvazači Severinu Roetterovi, který byl činný od 1571 a roku 1598 zemřel (EBDB w000461). Dle svědectví Herodotových Historií Mistr Kodexu Václava Dobřenského obě plotny užíval asi od poloviny 80. let. Jiné nářadí získal po Janu Komorovi (činný ca 1554-1586). Plotna s Lukrécií NUSK P 000 477 nese letopočet 1565, avšak lze-li ho spojit s otevřením dílny, nevíme. Vegetabilní kolky, ornamentální plotny a esovité či rozvilinové válečky vykazují nápadnou inspiraci v knihvazačství Mladé Boleslavi a Ivančic. Pravděpodobně pod týmž vlivem (anebo díky působení rudolfínských dílen) docházelo rovněž k odklonu od přehuštěné rámové kompozice směrem k plotnové dominantě, která byla s podporou nárožních výplní umísťována do volné plochy. Chronologie starých tisků zabírá s drobnými mezerami období 1565-1603 (rokem 1603 končí také produkce pražských tiskáren). Počátek dílenských aktivit stanovujeme dle poznámky o nákupu Paracelsova traktátu (Köln/R. 1567), který proběhl v Praze 1568. Existence dílny je nákupem doložena také následujícího roku 1569. Ukončení bychom mohli spojovat s rokem 1603, ale nářadí zastihujeme ještě na kancelářských písemnostech fungujících 1604-1605 a na knižní vazbě datované až rokem 1608. Otázku, zda dílnu během 1603-1608 provozovali Mistrovi nástupci, vyjasní až budoucí studium archivních pramenů. Některé kancelářské písemnosti začaly fungovat roku 1617, ba 1687 (tato s letopočtem 1603 na přední desce). Tyto knižní vazby s bílými listy však byly s největší pravděpodobností vytvořeny již dříve na sklad (do zásoby).