NUSK 10

K identifikaci dílny vydatně napomáhá Kancionál sedlčanský, který na přední desce nese tlačený nápis "GIRZYK / KNYHARZ / 1559". Ačkoli se křestní jméno dodnes nepodařilo ztotožnit s archivně doloženým příjmením, kancionál je zdoben válečky NUSK V 000 946, NUSK V 000 133 a hlavně NUSK V 000 286, který se pak vyskytuje téměř na většině Jiříkovy produkce. Ke knihvazačovu jménu však přidáváme římskou číslici I, protože v Praze - kam dílna s ohledem na intelektuální typ klientely patřila - paralelně působila ještě jedna dílna vykazující shodné parametry. Nuska ji nazval Hubatý Luther, ale kvůli příbuznosti toto označení měníme na Jiřík II. Obě dílny měly devět společných nářadí. Asi třetina fundu obou dílen patřila kdysi pražským knihvazačům minulé generace: Mistru Práv českých, monogramistovi MN a Rostlinné grotesce II (stále živou sounáležitost s pozdní gotikou dosvědčují zejména rolničky, žaludy, sošné figury na plotnách a válečky s vinnými ratolestmi). Obě dílny hájily stejný koncept výzdoby, v němž bylo použití plotny drasticky omezeno ve prospěch válečkových pásů. Lokalizace umělecky konzervativní dílny Jiřík I není jistá (zajímavá je rukopisná poznámka v kapitulním rukopisu z roku 1552 "...finitum est ... 1539 in Kaurzim"). S jistotou víme jen to, že administrativní písemnosti pro několik středočeských kanceláří vázal od 1540/1541, pražský Misál a Dasypodiův slovník byly hotové už roku 1540 a čtyřjazyčný Žaltář, Ovidiovy Metamorfózy či Erasmův listář roku 1541. Ačkoli dílna knihařila nemálo tuzemské a zahraniční tištěné produkce 30. let, k počátku činnosti promlouvá též letopočet 1541 na válečku NUSK V 000 185 (Nuska v literatuře uvádí letopočet 1547, který by byl z hlediska politického a hospodářského vývoje dosti případný, ale pro něhož jsme nenašli žádnou oporu). Nejvyšší letopočet uvedený na přední desku je 1562. Nejmladší kniha byla vytištěna roku 1565 a jedna úřední kniha mohla pocházet z roku 1566. S ohledem na identické datování dílny Jiřík II vyvstává otázka, zda se poslední léta neodehrávala už v režii nástupců. Několik knižních vazeb kancelářských písemností, vzniklých původně jako kodexy s bílým papírem určené pro obchod, fungovalo mnohem později, např. do trhové knihy Jiříka I se zapisovalo až mezi léty 1661-1691.