NUSK 61

Číslo dílnyNUSK 61
Vlastník dílny
  • Mladá Boleslav II
Nuskovo původní označeníPomazání Davida větší, Protáhlé Ctnosti
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyČechy středníMladá Boleslav
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1580–1621]
Katalogizační poznámka

Jak ukazuje různorodost světské produkce, mladoboleslavská skupina II nepředstavovala institucionální středisko jednoty bratrské, které by zpracovávalo pouze tiskařskou produkci jednoty bratrské. Nelze však přehlédnout, že skupina II byla motivicky i slohově pod vlivem ostatních skupin knihvazačů v Mladé Boleslavi a v Ivančicích II. Prokazatelně o tom svědčí častá migrace nářadí, z níž lze dedukovat, že tito mladoboleslavští knihvazači představovali pouze skupinu dočasně těžící ze společného uměleckého názoru a přerušovaně užívající nějaké charakteristické nářadí. Tím byla v tomto případě plotna s námětem Pomazání Davida NUSK P 000 275, dle něhož Nuska odvodil pojmenování (menší variantu vlastnila dílna Čechy III). Obě střediska měla několik společných rysů: velké zastoupení kolků, absenci válečků s reformátory, oblibu biblických ploten. Z poměrně tradicionalistické ikonografie vystupují pouze tři manýristické ornamentální válečky NUSK V 000 862, NUSK V 000 865 a NUSK V 000 981. Rukama knihvazačů skupiny II prošly administrativní písemnosti, které jsou spjaty s boleslavským regionem, a dovolují tudíž skupinu knihvazačů lokalizovat do Mladé Boleslavi. Dle Gruntovní knihy klademe počátek dílny do roku 1580. Konec je spojen s rokem 1620, v němž byla vytištěna a zároveň i svázána protihabsburská politická relace z pražské tiskárny Jonaty Bohutského. Na přední desce Homilií z roku 1604 byl vytlačen letopočet 1621. K mladoboleslavské skupině II připojujeme dva mladší opisy (XVII B 2 a XVII E 31), pro něž Nuska vykonstruoval samostatnou dílnu "Protáhlé Ctnosti". Spojení opíráme o stejný kresebný duktus ploten, např. NUSK P 000 352 a NUSK P 000 540, resp. NUSK P 000 493

Literatura