NUSK 107

Husova Postila z roku 1564 místo tisku neuvádí. Prozatím neexistuje vědecký důkaz, byla-li vytištěna v Praze, na Moravě, anebo v Norimberku. Stejné pochybnosti panují okolo strahovského exempláře DR III 9, který mohl být knihvazačsky zpracován na neznámém místě českých zemí a stejně tak v Bavorsku (Norimberku). Otázky zakládá zvláště plotna NUSK P 000 510 s portrétem Jana Husa, v Čechách jinak neznámá. Vznikla-li strahovská knižní vazba v Německu, pak byla plotna, vyrytá negativně právě pro tuto příležitost, spolu s textovou plotnou NUSK P 000 920 přivezena zároveň s rukopisem. S ohledem na opatrnost, zachovávanou utrakvisty v rámci státního dualismu, tak nelze bez výhrad souhlasit s Haeblerovým konstatováním, že je "wahrscheinlich, dass der Strahov-Band in Prag entstanden ist". Pokud totiž český původ vůbec připustíme, pak nelze asi uvažovat o Praze, nýbrž - stejně jako u knižní vazby Strejcova Výkladu řečí Božích (Ivančice? 1575) v NK sign. 54 C 255 s odlišným Husovým portrétem - o některé z mimopražských dílen, které byly zaměřené na klientelu z jednoty bratrské. Jenže i tato hypotéza je vratká, neboť také další slepotiskové nářadí použité na strahovském exempláři zůstává v Čechách (a na Moravě?) doposud neznámé a registrováno není ani v EDBD. Haebler 1929, s. 148, č. 3 rozeznává na vazbě ještě váleček (21 mm) "Jesus Weltrichter: Justicia - Himmelfahrt: Assenso. Ad TP - Heil. Geist: Pentecostes". Takový váleček na deskách ovšem není, a opět ho nezná ani EBDB.