NUSK 109

Nuska dílnu označil "Nigrin", ale důvod pro toto pojmenování jsme nenašli. Možná je to dáno tím, že v dílně je evidováno pouze šest exemplářů a některý z dalších, které se z evidence ztratily, patrně vlastnila osoba s příjmením Nigrin. Dílna pracovala se stylově dosti pokročilými válečky, ale dál než k přeplněné rámové kompozici se nedostala. Některá nářadí, totiž váleček s bezpříznakovými hlavami (NUSK V 000 052) a dvě plotny s křesťanskými Ctnostmi (NUSK P 000 428, NUSK P 000 437) a dvě s biblickými náměty (NUSK P 000 924 a NUSK P 000 925), mají netradičně německé nápisy. Tato skutečnost by při veškeré opatrnosti pomáhala dílnu lokalizovat do německojazyčné oblasti Sudet. Latinská bible (Lyon 1556) nese přípis Jiřího Michaelise (1607), který tehdy působil jako rektor školy ve Vysokém Mýtě, ležícím mezi Ústí nad Orlicí a Litomyšlí. Posledně jmenovaná plotna s Kristovým ukřižováním nese monogram KH, jímž Nuskovo nejasné označení "Nigrin" nahrazujeme. Haebler ani EBDB monogram neevidují, a proto nevíme, zda se vztahuje k výrobci nářadí, anebo ke knihvazači, který hypoteticky mohl mít český původ. Kresebné pojetí všech ploten je velmi blízké. Dataci dílny pouze odhadujeme dle letopočtů v impresech 1594 a 1615. Zároveň upozorňujeme na plotnu s Juditou NUSK P 000 428, kterou užívala též Kutnohorská dílna III (ca 1611-1617). Vztah obou středisek ukáží až budoucí průzkumy.