NUSK 112

Nuska dílnu pojmenoval "Kutnohorská dynamická úponka" dle esovité přerušované rozviliny NUSK V 000 641. Tento váleček, charakteristický pro raně renesanční estetiku (srov. NUSK V 000 623 u málo mladšího pražského Mistra Práv českých), byl později přinejmenším až do konce 16. století využíván jako chlebové nářadí v Kutné Hoře. Dílna s názvem "Dynamická úponka" je však prozatím evidována pouhým torzem, k němuž patří dvě úřední knihy z Rakovníka, který se k lokalizaci nabízí rovněž. Nicméně přednost dáváme Kutné Hoře, v níž roku 1489 díky Martinu z Tišnova existoval knihtisk a kde administrativní písemnictví bylo s ohledem na dolování stříbrné rudy jistě čilejší než potřeby městské kanceláře v Rakovníku, vyžadující vlastní knihvazačské středisko. Nářadí s výjimkou výše vzpomenutého rozvilinového válečku prokazatelně souvisí ještě s 15. stoletím. Výzdobný koncept evidovaných exemplářů je naprosto totožný (v zrcadlech se užívá brokátový vzor). Poněvadž zatím nemáme důkaz, že post quem dílny souvisí s Biblí kutnohorskou (1489), pozdně goticky orientovanou dílnu datujeme až dle výše zmíněných rakovnických písemností, jejichž datace je nezpochybnitelná. To však nesmí potlačit skutečnost, že dílna s největší pravděpodobností existovala již během 15. století. Není však totožná se střediskem, které pod názvem "Kuttenberg" vykonstruovala Ilse Schunkeová (EBDB w004783). Tuto dílnu lokalizujeme do Prahy pod názvem Rostlinná groteska II.