NUSK 27
- Harovník, Jan st.
"Joannes ligator filius Harovnik" je na Starém Městě pražském roku 1553 vzpomenut jako knihvazač Cardanovy lékařské knížky a teprve potom (1559) se poprvé objevuje v archivních pramenech. Během let 1571-1594 byl několikrát cechmistrem. Zemřel roku 1598. Jak dosvědčují archivní prameny, jeho dva synové v řemesle pokračovali: Jakub 1597-1622 a Daniel 1602-1610. Zikmund Winter eviduje k roku 1611 z nové generace ještě Jana (ml.) Harovníka, který byl 1620 cechmistrem. V fundusu Jana staršího registrujeme několik nářadí knihvazače Jiříka. Mimo to se objevují dvě plotny značené monogramem IH, který připisujeme knihvazači Harovníkovi, nikoli výrobci nářadí (Justitia NUSK P 000 442 a Lucretia NUSK P 000 472). Dva biblické válečky, a to NUSK V 000 274 a NUSK V 000 323, jsou datovány 1570. Jan starší se jeví jako enormně dlouho působící, avšak průměrný, tradicionalisticky orientovaný komerční knihvazač. Vycházel vstříc mentalitě měšťanského zákazníka, a tudíž uplatňoval válečky přehuštěnou rámovou kompozici. Neváhal zejména na vazbách kancelářských písemností oživovat pozdně gotický výzdobný koncept, jehož zrcadlo pokrýval kolkový dezén anebo diagonálně vedené mřížování. Knižní vazby kancelářských písemností byly objednávány z celých Čech (Jaroměř, Litoměřice, Louny, Slaný, Tábor, Třeboň). Některé začaly fungovat v 90. letech 16. století, některé po roku 1600 a Registra purkrechtní dokonce až 1658. Přestože mohlo jít o produkci vzniklou už po polovině 16. století do zásoby (na sklad), nelze vyloučit, že jednotliviny pocházejí z dílny Harovníkova nástupce. Kromě kancelářských písemností dílnou Jana staršího prošlo mnoho tuzemských i zahraničních tisků vydaných během první poloviny 16. století. Přerušované pásmo letopočtů počíná rokem 1550, avšak za jistější považujeme poznámku o ceně zapsanou roku 1552 na přídeští Hoffmeisterovy postily, tištěné 1551. K počátkům dílny však nekompromisně promlouvá Sabellicova Rapsodia historiarum (Paříž 1509), zdobená bez jakýchkoli pochybností dvěma válečky Jana staršího, ale nesoucí na přední desce velmi časný letopočet 1548. Proto k létům 1548-1552 konstruujeme takřečeného Předchůdce Jana Harovníka st. Naopak za tvůrce knižních vazeb starých tisků vydaných po roku 1597 považujeme Harovníkovy syny. Poněvadž však nejsme schopni jejich tvůrčí podíly rozlišit, vytvořili jsme zástupnou dílnu Harovníkových nástupců. Ti pracovali se zděděným nářadím, k němuž mj. přibyly dvě pokročilé maureskní plotny, totiž NUSK P 000 605 a NUSK P 000 606, užívané pospolu na předních a zadních deskách mladších vazeb.
- s. 333.
- s. 327.
- s. 381 tvůrčí etapu Jana Harovníka st. samostatně nedatuje a rodinné řemeslo klade mezi 60. léta 16. století a počátek 17. století.
- s. 116 pro zkrácení obdivuhodně dlouhé tvůrčí etapy zkonstruován pro dobu 1548-1559 takřečený Předchůdce Jana Harovníka st.
- s. 183-186 Jan Harovník st. 1559-1597.
- s. 10, 35, 75, 76, 98, 110, 112, 117, 140, 163, 187, 226, 229, 248, 249, 277, 281, 334, 339-342, 359, 360, 408, 450, 465, 501, 548.