NUSK P 000 179

Nuska tuto plotnu, která jako jediné nářadí zdobí měkkou pergamenovou vazbu, přiřadil k dílně „Zárybnický“ (právě dle tohoto plotnového supralibros). Toto označení zároveň připojil např. k válečku NUSK V 000 878 na frotáži muzejního či strahovského exempláře. Při pracích na databázi NUSK byla dílna „Zárybnický“ - stejně jako „Balustry“ (dle válečku NUSK V 000 564) či „Víra větší“ (dle plotny NUSK P 000 492) - dočasně spojena pod zástupné pojmenování Knihvazač rudolfínského okruhu III. Avšak po několika letech od skončení prací bylo v listopadu 2025 dle nového exempláře zjištěno, že výše uvedený váleček patří dosud neevidovanému pražskému knihvazači Tobiasovi Fikarovi NUSK 114. Plotna se supralibros bratří Zárybnických je však opatřena rokem 1620 čili byla používána nejméně osm let po Fikarově smrti. Prozatím tak pracujeme s předpokladem, že patřila do dílenského fundu Fikarova nástupce (viz též Schererovu Postilu vydanou roku 1622, která využívá staré Fikarovo nářadí).