NUSK 42

Nuska dílnu pojmenoval "Lukrécie s předprsní" dle motivu na NUSK V 000 226 (polopostava Lukrécie je umístěna na trojboký podstavec připomínající tzv. předprseň vojenského zákopu, která naopak v dílně 43 na NUSK V 000 225 zobrazena není). Jako důležitější se však jeví, že několik nářadí pochází z německých dílen. Přinejmenším od roku 1572 se užívala plotna se Spravedlností NUSK P 000 453. Je značena monogramem LB (Lorentz Brewnling ze Zhořelce). Knižní vazby datované od roku 1586 informují o dalších čtyřech plotnách. Plotna NUSK P 000 344 s Kristovým ukřižováním nese monogram CK 1563 (možná Caspar Kraft z Wittemberku), plotna se Spravedlností NUSK P 000 454 patřila Christophu Behemovi ze Cvikova, plotna NUSK P 000 511 s portrétem Martina Luthera nese monogram AV (možná Andreas Vicker v Lipsku) a plotna se Zvěstováním Panně Marii NUSK P 000 309, která s největší pravděpodobností pocházela taktéž z Německa. Přestože dvě z uvedených ploten přinesl do Čech už Knihvazač s německým nářadím VI, pořád trvá souběh monogramů (AV, LB), kvůli němuž vlastníka dílny označujeme jako Knihvazače s německým nářadím XI. Jeho vztah ke Knihvazači VI lze označit dle bohaté filiace nářadí za velmi úzký. Nepřehlédnutelný počet nářadí Knihvazače XI skončil naopak v pražské dílně Pavla Čížka. Některé úřední knihy začaly fungovat počátkem 60. let 16. století. Letopočty starých tisků tvoří u Knihvazače XI nesouvislé pásmo 1560-1578, 1581-1588, 1596-1601, 1604-1610, 1614 a 1618. Nejnižší letopočet tlačený na knižních deskách je 1569 a nejvyšší letopočet je 1612. Většina kancelářských písemností se týkala regionů severozápadních Čech (Louny, Most, Osek, Postoloprty, Prunéřov) nebo Čech západních (Libochovice, Litoměřice, Rokycany).