NUSK 49

Nuska nazval dílnu z neznámých důvodů Barety, které na žádném nářadí nezaznamenáváme. Naopak podstatnější markant přináší plotna s klečícím Davidem NUSK P 000 283. Nese signaturu MG, patřící během 60. až 80. let 16. století Matthiasi Gärtnerovi z Augsburku ( EBDB w004385). Stejné konotace vykazuje přinejmenším ještě NUSK P 000 316 a NUSK V 001 049. Proto pro českou dílnu volíme přiléhavější zástupné označení Knihvazač s německým nářadím IX (z Gärtnerova augsburského nářadí těžil už Knihvazač VI, přičemž obě česká střediska charakterizuje absence reformačních motivů). Evidované nářadí Knihvazače IX prozrazuje komerční knihvazárnu, orientující se na zaběhnuté výzdobné koncepty a pomíjející novinky spjaté s manýristickou etapou. Polovinu doposud evidovaných exemplářů, které měl Knihvazač IX v ruce, tvoří kancelářské písemnosti z Prahy (Nové Město pražské) a širokého území Čech (Česká Lípa, Litoměřice, Louny, Náchod, Trutnov atd.). Podstatná část tisků pocházela z Melantrišsko-Adamovské tiskárny. Na jednom z nich je alianční supralibros tiskařské rodiny Adamových, a těžko vysvětlíme, proč by knihvazačské zpracování mělo probíhat mimo Prahu. Doba, v níž tisky vznikly, není kompaktní, ale přece jen je vymezena léty 1597 a 1618 (letopočty tlačené na předních deskách tvoří pásmo 1607-1616). Při stanovení chronologie však musíme upřednostnit knižní vazbu rakovnické Registratury, která začala fungovat už roku 1589. Zda měla dílna ještě širší časový záběr, nevíme. Sirotčí kniha z Heřmanic byla založena až roku 1636, avšak pravděpodobně s použitím nepopsaného knižního korpusu zhotoveného do zásoby již dříve.