NUSK P 000 179

Číslo nářadíNUSK P 000 179
Typ nářadíplotna
Tvar nářadíOvál
Kontura nářadíZdvojená
Výška53
Šířka45
MotivSupralibros | Erb a znak | Zárybnický ze Zárybenska, Samuel [činný 1614-1628] | Zárybnický ze Zárybenska, Jan [z. 1624] | Štít | Čáp | Ryba | Voda | Přikryvadla | Přilba | Křídla | SAMVEL A IAN BRATRZI ZARIBNICZTI Z ZARIBENSKA 1620
TextSAMVEL A IAN BRATRZI ZARIBNICZTI Z ZARIBENSKA
Letopočet1620
Číslo dílnyNUSK 114
Vlastník nářadíFikar, Tobias
Nuskovo původní označeníBalustry, Víra větší, Zárybnický
Lokace dílny
Alternativní lokace
Datace dílny1595–1612 (ca)
Monogram vlastníka dílny
Monogram tvůrce nářadí
Literatura
EBDB
Katalogizační poznámka

Nuska tuto plotnu, která jako jediné nářadí zdobí měkkou pergamenovou vazbu, přiřadil k dílně „Zárybnický“ (právě dle tohoto plotnového supralibros). Toto označení zároveň připojil např. k válečku NUSK V 000 878 na frotáži muzejního či strahovského exempláře. Při pracích na databázi NUSK byla dílna „Zárybnický“ - stejně jako „Balustry“ (dle válečku NUSK V 000 564) či „Víra větší“ (dle plotny NUSK P 000 492) - dočasně spojena pod zástupné pojmenování Knihvazač rudolfínského okruhu III. Avšak po několika letech od skončení prací bylo v listopadu 2025 dle nového exempláře zjištěno, že výše uvedený váleček patří dosud neevidovanému pražskému knihvazači Tobiasovi Fikarovi NUSK 114. Plotna se supralibros bratří Zárybnických je však opatřena rokem 1620 čili byla používána nejméně osm let po Fikarově smrti. Prozatím tak pracujeme s předpokladem, že patřila do dílenského fundu Fikarova nástupce (viz též Schererovu Postilu vydanou roku 1622, která využívá staré Fikarovo nářadí).

ZdrojSeveročeské muzeum v Liberci. Legát Bohumila Nusky.
Inv. č. Supralibros