I Ca 21

Vlastníka exempláře určujeme dle supralibros. Nuska exemplář zastihl ve svozových fondech někdejší Národní knihovny (Postoloprty). Nuska odkazuje na další tři části tohoto díla se shodnou vazbou. Přiřadil ji k dílnám, které střídavě pojmenovával „Balustry“ (dle válečku NUSK V 000 564), „Víra větší“ (dle plotny NUSK P 000 492) a „Zárybický“ (dle supralibros NUSK P 000 179). Při pracích na databázi NUSK byly tyto dílny dočasně spojeny pod zástupné pojmenování Knihvazač rudolfínského okruhu III. Avšak po několika letech od skončení prací bylo v listopadu 2025 dle nového exempláře zjištěno, že jde o dílnu dosud neevidovaného pražského knihvazače Tobiase Fikara NUSK 114.