NUSK 54

Nuska zkonstruoval dvě samostatné dílny. První pojmenoval dle monogramu "PF" na plotně s výjevem Kristova ukřižování NUSK P 000 375 (Haebler ani EBDB tuto značku neregistrují). Druhou dílnu označil adjektivem "Sobotecký" dle anonymního knihvazače Soboteckého graduálu z roku 1582 (k jeho výzdobě byl mimo jiné použit prastarý neznámý váleček s křesťanskými Ctnostmi NUSK V 000 239, nesoucí letopočet 1540). Obě dílny měly společné tři válečky (NUSK V 000 169, NUSK V 000 612 a NUSK V 000 957). Obě jsou s výjimkou Soboteckého graduálu prozatím doloženy pouze knižními vazbami kancelářských písemností, které se vztahovaly k teritoriu východních Čech (Brandýs/L., Choceň,  Sobotka, Turnov). Na deskách přicházejí tři tlačené letopočty ze stejné časové etapy: 1582, 1587 a 1618. S ohledem na všechny tyto skutečnosti obě dílny spojujeme, a poněvadž není stoprocentně jisté, zda monogram PF patřil tuzemskému knihvazači, volíme neutrálnější označení Mistr Soboteckého graduálu. Geografická poloha Sobotky, ležící severovýchodně nedaleko od Mladé Boleslavi, nemusí však být pro přesnější lokalizaci dílny v žádném případě rozhodující. Nicméně u ornamentálních ploten, některých válečků a u kolku NUSK K 000 871 se rýsuje vztah se skupinami knihvazačů II, III, IV a V, které právě v Mladé Boleslavi působily. Tyto indicie spolu s určením kancelářských písemností dovolují Soboteckého mistra hypoteticky lokalizovat do severovýchodních Čech. Do tohoto regionu (Náchod a Semily) se hlásí tři úřední knihy, jejichž funkčnost počíná 1614, 1619 a okolo 17. století a pro něž Nuska vykonstruoval s ohledem na esovitou rozvilinu NUSK V 000 645 samostatnou dílnu "Ostružinová úponka". Tyto tři exempláře připojujeme k Soboteckému mistru v tom smyslu, že mohly eventuálně vzniknout na sklad jako korpusy s bílými listy.