NUSK 20

Číslo dílnyNUSK 20
Vlastník dílny
  • Litomyšl I
Nuskovo původní označeníVeronika
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechyČechy východníLitomyšl
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1521–1536]
Katalogizační poznámka

Nuska dílnu pojmenoval "Veronika" dle portrétu světice na plotně NUSK P 000 220, ale lokalitu, v níž fungovala, neřešil. Středisko nově umísťujeme do Litomyšle a označujeme jako Litomyšl I (tato starší ani mladší etapa litomyšlského knihvazačství však žádné spojení s jednotou bratrskou neosvědčuje). Kresebné zpracování a pojetí dekoru na plotně NUSK P 000 731 s nápisem o sv. Anně Samotřetí jakož i na groteskním válečku NUSK V 000 465 lze bez výhrad ztotožnit s formálními rysy válečku NUSK V 000 468. Ten původně vlastnil pražský monogramista MN a později (1561) ho zastihujeme mezi nářadím dílny Litomyšl II. Z toho lze dedukovat, že týž tvůrce nářadí ještě před pražskými zakázkami anebo během nich pracoval i pro obohacení fundu v Litomyšli. Do Litomyšle se hlásí též exemplář Brikcího Práv městských z roku 1536 (ostatní části nákladu prošly dílnami monogramisty MN, Rostlinná groteska II a Jiřík I). Dílna, stojící na rozhraní pozdně gotického a renesančního stylu, působila ve 20. letech 16. století (snad již roku 1521), ale nejmladší tisk vznikl až vzpomenutého roku 1536. Nářadí NUSK V 000 465 a NUSK P 000 731 bude třeba srovnat s olomouckými exempláři, které fotograficky publikuje Petr Čehovský: Vazby rychtářských knih olomouckých fojtů z let 1511-1541, in: Olomoucký archivní sborník 4, 2006, s. 41-92, zvl. 54-55 (vazba datovaná 1521) a 66-67 (vazba datovaná 1528). Dle Ivo Hlobila: Raně renesanční slepotiskové knižní vazby v Olomouci, in: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400-1500 (red. Ivo Hlobil, Marek Perůtka). Olomouc 1999, s. 520-525, zvl. 521 (č. 421) olomoučtí humanisté rozvíjeli úctu k sv. Anně Samotřetí už od posledního desetiletí.

Literatura