NUSK 98

Číslo dílnyNUSK 98
Vlastník dílny
  • Knihvazač s německým nářadím X
Nuskovo původní označeníD B M, P B
Lokace dílny
Lokace dílnyČeská republikaČechy
Alternativní lokace dílny
Datace dílny[(ca) 1571–1605]
Katalogizační poznámka

Dílna je do jisté míry předstupněm Knihvazače rudolfínského okruhu II, pro něhož Nuska převzal od Ilse Schunkeové označení "DBM" čili Dürer-Buch-Meister. Exempláře, které se z dílny DBM podařilo Nuskovi shromáždit, však vykazují velký časový rozptyl od 70. let 16. století do roku 1621 a hlavně dokumentují nesourodé umělecké názory, tíhnoucí jednak k přeplněné rámové kompozici a jednak k preferování dominanty ležící na volné ploše. Proto dílnu DBM rozdělujeme nově do dvou středisek. V prvním (starším) středisku, charakterizovaným přeplněnou rámovou kompozicí a figurálními plotnami, se během 1572-1605 užívalo několik nářadí mnichovského knihvazače Melchiora Kocha (NUSK P 000 704, NUSK V 000 031, NUSK V  000 195, NUSK V 000 297, NUSK V 001 143, NUSK V 001 147). Nejstarší výskyt Kochova nářadí v tuzemsku je spojen s rokem 1572 vytlačeným na Terentiových Komediích. Melchior Koch, dvorský knihvazač vévody Albrechta V. von Bayern a známý předchůdce Heinricha Peisenberga, totiž pracoval jen do 1571 a zemřel asi 1573 (EBDB w004202). Kochova dílna je v EBDB patrně omylem evidována též pod monogramem MK (EBDB w002972). Tuzemskému majiteli Kochova fundu proto přiřazujeme náhradní pojmenování Knihvazač s německým nářadím X. Druhé (mladší) středisko, které na starší etapu navázalo převzetím 15 nářadí, patřilo Knihvazači rudolfínského okruhu II. Matthioliho botanické komentáře (Venezia 1565) nesou na přední desce vytlačený letopočet 1565 (číslice však nemohou představovat dobu, kdy byla zhotovena vazba anebo zakoupena celá kniha, poněvadž dílna Knihvazače X nebyla ještě aktivní a použité nářadí užíval Melchior Koch v Mnichově - letopočet označuje dobu vytištění). Ostatní letopočty tlačené na deskách tvoří souvislé pásmo 1571-1603. Naopak biblická konkordance (Frankfurt/M. 1600) a Eusebiova Historia církevní (Praha 1594) nesou letopočty 1610 a 1611, které vyjadřují dobu pozdějšího nákupu. Nejmladší tisk byl vydán roku 1605. Jedenadvacet nářadí Knihvazače X přešlo po tomto roku 1605 k rudolfínskému Knihvazači II. Na mnohem těsnější vztah, než si dnes dokážeme blíže představit, ukazuje jak migrace palmet NUSK V 001 147 (1587, 1589), NUSK V 001 148 (1601) a NUSK V 001 145 (1601), tak migrace efektní esovité rozviliny NUSK V 000 765 (1601).

Literatura